Tenká kniha od britského spisovatele A. Burgesse je vyprávěna z pohledu hlavního hrdiny Alexe. Je mu teprve 15 let, ale se svými kumpány Pítrsem, Jiříkem a Tupounem se po nocích věnuje loupežím, mlácení lidí a brutálnímu znásilňování žen. Nedá se říci, že by byl zlý nebo bezcharakterní. Je to jeho životní styl a nic jiného ani neumí. Násilí na jiných lidech mu způsobuje neuvěřitelnou radost. Vřískot obětí v naprosté agonii a proud horké krve tryskající z jejich bezvládných těl jej naprosto fascinuje. Ani v nejmenším netrpí pocity viny. Na druhé straně kupuje za ukradené peníze v hospodě stařenkám pití. Jeho velkou vášní jsou Beethovenovy skladby, které ale jeho násilnické myšlenky ještě prohlubují.
Alexův život se radikálně změní poté, co se jeho kamarádíčkové rozhodnou, že už ho za šéfa mít nechtějí. Dají mu to jakse patří najevo, ale Alex je nakonec uklidní. Tedy si to aspoň myslí. Jedné noci se pod záminkou potřeby zavolání záchranky dostanou do příbytku mladých jednoho spisovatele a jeho ženy. Jmenuje se to tam Domov a je to nejidyličtější a nejmírumilovnější místo z celé knihy. Ti dva lidé však za svou laskavost vzápětí zaplatí krutou daň. Banda jim zdemoluje dům a ženu brutálně znásilní a smrtelně zraní.
Protože měli na sobě masky, nepřijde se na to, kdo to udělal. Alex se ale s oním spisovatelem později znovu setká a to setkání bude klíčové.
Osudným se našemu antihrdinovi stane další vloupání, když zabije ženu, která chová spoustu koček. Jeho kamarádíčkové utečou. On putuje do vězení, kde si má odpykat trest - 14 let.
Vězení však v tomto světě (A nedělám si iluze, že je tomu ve skutečném světě jinak.) nepředstavuje žádnou nápravu. Vězeňská komunita je složena ze samých zločinců. Napravení má Alex docílit čtením Bible, jejíž Starý zákon je plný vražd a smilstva; což ho hluboce uspokojuje, a Nový zákon zase hlásá pacifistické myšlenky, jimž Alex nerozumí. Do toho mu strážci dovolí poslouchat milovaného Ludwiga vana, který v něm podněcuje touhu na páchání těch nejhorších zločinů.
Po dvou letech ve vězení způsobí při rvačce smrt spoluvězně. V důsledku tohoto činu je zařazen do tzv. Ludovicova experimentu. Léčby, která by jej měla definitivně a skutečně napravit. Je to velice krutá metoda, spočívající v tom, že mu každý den promítají filmy o těch nejbrutálnějších zločinech. A vida. Zdá se, že to funguje. Během pouhých čtrnácti dnů se Alex promění v naprosto neškodného pacifistu. Ne, že by mu zločinné myšlenky dostali z hlavy, ale nemá schopnost je realizovat, protože se mu při pomyšlení na zlé věci obrací žaludek. Ztrácí však nejen sílu na někoho zaútočit, ale i schopnost bránit se.
Poslední část knihy se zabývá otázkou, zda je vůbec možné, aby se tímto způsobem poznamenaný člověk mohl začlenit do společnosti normálních lidí. Možná jste viděli film od režiséra Stanleyho Kubricka, kde je násilí opravdu mistrně vykresleno. Z šílených očí Malcolma McDowella coby Alexe jde doopravdy strach. Brzy po jeho uvedení nechal sám Kubrick film z kin stáhnout, protože poskytoval bohatou inspiraci mladým zločincům.
Velice důležitý je jazyk, kterým se v knize mluví a kterým je napsána. Je to slang, pro jehož základ autor v originále použil spoustu ruských slov. V českém překladu Ladislava Šenkyříka se vyskytují jak anglikanismy a rusismy, tak i germanismy, které jsou pro češtinu vhodnější z tradičního hlediska a také kvůli určité averzi na ruštinu danou minulým režimem.
Děj odehrává v New Yorku (Avšak na internetu se dočtete, že v Londýně.) v nepříliš vzdálené budoucnosti, kde společnost nese spoustu znaků totalitního režimu.
Svět v této knize je podle mého názoru „opravdu hnusný“. Představte si společnost zbavenou ideálů dobra. Život nestojí za nic, tak jakou cenu by mělo žít jej slušně? Přesně tak na mě prostředí v knize působilo. Autorova možná ne tak úplně nepravděpodobná vize budoucnosti generací, které přijdou po nás.
Žádné komentáře:
Okomentovat